Teroristka, "nabíjení vysokými vibracemi" a Cílek
/z mailu/
Koukal jsem na noviny, jak se tváří ta ruská teroristka, co zavraždila tolik lidí a teď dostává osmnáct let: drzost, výsměch, vítězství, pýcha, cynismus… V tom vidíme dobře, jak některé zlo proleze až do éterického těla a do já. Ona je tím prosáklá cele. Nic polidšťujícího se do ní už nevejde. To jsou zcela zničení lidé. Dá se uvažovat u té fotky: astrální tělo dalo jen momentální podnět k úsměvu (spíš šklebu), ale to co se objevilo na tváři, to už zračí vlastnost, tedy éterické tělo, a ta vlastnost (postoj, životní náplň) je v ní tak primární, že je tím zasaženo a prosáknuto já. Stala se šelmou, pronikly ji plně abnormální bytosti.
O jejím zasmání u soudu napsala Petra Procházková (jak rád bych byl s ní kdysi psal Světliny, ale nemohla), že to nebyl smích zoufalé odsouzenkyně, ale drzý vítězný smích, vyjadřující: A stejně je už nikdo nevzkřísí!
Tak a teď: takovéhle věci bysme měli umět jen nezaujatě pozorovat, tedy všimnout si jich, ale v klidu, tiše, bez jediné emoce (odpor, děs, dopal, pobouření...). Vidět v tom všechno to zlo, a pokud možno do největší jeho hloubky, ale jen pozorovat (podobně řadu jiných věcí veřejných). I tyto postoje mají blíž k tomu, abychom při vhodné příležitosti správně jednali.
A zkus to podobně s tou ohavnou hudbou-nehudbou z rádia, která tě obklopuje sotva ráno vlezeš do autobusu a sotva přijdeš na pracoviště a po celý den: nastavit hráz, aby to do mne nelezlo, ale v klidu. A když to duní a huláká, neutíkat (stejně není kam), neděsit se, ale klidně se od všeho, co tam je (hlasu, textu, nálady...) distancovat i při pozorování toho. Vnímat v klidu tu zkaženost, stupiditu, pýchu, nepřijatelnost, sliz, agresi, sprostotu, bujarost, rafinovanost citu, zrůdnost atd., nepřijímat to, ale i bez zmatku, pohoršení, marného pokusu o útěk... Já vím, ono se to káže. Samozřejmě že když lze dosáhnout, aby to někdo ztišil, tak to zkusíme. Zrovna tak zbytečně nelezeme do prostředí, kde to je, ale když není často zbytí... Já taky radši chodím nakupovat tam, kde toho není tolik, a taky mne to obtěžuje třeba u pumpy na záchodě atd., je to lidské, že nám to kazí náladu, proto nechci machrovat. Kdybych v tom měl být denně, těžko bych to snášel. Spíš než že by nás to obtěžovalo máme na mysli tu bídu lidských duší. Ta indiference od hudby nás sílí i jinak, pro jiné situace.
Jenže ony jsou i mnohem skrytější falše a sobectví. Myslím ta sobectví duchovní. Dostal jsem do ruky číslo jakéhosi časopisu pro tajemno, esoterično, mystično, léčebno… Cítím zas smutek a bolest. Není tam opravdového NIC, samý klam a sobectví. Chtějí k Duchu přes egoismus. To je protiklad. Například dokonce nějací prý vyvinuli a inzerují účinný přístroj, který se přikládá na čakry a ty se nabíjejí vysokými vibracemi - což samo o sobě je nesmysl, čakry nelze nabíjet. Je prý po řadu měsíců prověřený - to jsou hrozní podvodníci. Balamutí sebe i druhé, lžou si do kapsy. Kdyby měli na setkáních převažovat ti, co si mne zaměňují s takovýmto světem, pak setkání dělat nebudu. Nemohu to na nikoho vše naráz vysypat, mohu zůstat jen indiferentní a spíš poukazovat na větší pravdivost. Naštěstí převážná část účastníků ví, o co tam má jít (někdy skoro všichni, jindy větší část).
Tu indiferenci dokáže dokonale třeba Václav Cílek. Ten seriál s ním na ČT 2 je toho taky příkladem - ve vztahu ke krajině a jejímu ničení. Jen to konstatuje, ale bez emocí. Dnes byl milej, když povídal o tom, jak někde příroda vítězí nad člověkem. Cílek je příkladem toho myšlení srdcem. Má a používá znalosti i samostatné tvůrčí logické myšlení, ale zmocňuje to morálkou, zaujetím, radostí, krásou, dobrem - tedy srdcem. Má to srdce zaujaté, ale bez ulítlých osobních emocí. Jeho emoce vyrůstají (a u druhých je vybuzuje) logicky z argumentů, z myšlenek, ze sdílení se. A pozor!: Takovýhle klidný, inteligentní, morální, laskavý Cílek udělá pro zemi víc, než stovky rozeřvaných aktivistů. Někteří něco taky dokážou a mají zde své místo, pokud to nejsou jen laičtí fanatičtí řváči, a ledasčemu už zabránili, dělají jak umějí, ale Cílek umí víc a lépe. Je v pravém slova smyslu novodobým národním buditelem. Nevzteká se, nevyhrožuje, nenapadá, nevyčleňuje se jako jediný spravedlivý nebo chytrý, jen klidně konstatuje a závěr nechť si udělají druzí sami.
2024 ©