Období: únor 2023

Když mi bylo v roce 1994 navrženo, abych byl pro stanici Praha autorem nedělní polední úvahy s tehdy tradičním názvem, pocházejícím ještě od Ferdinanda Peroutky – Živá slova,  strnul jsem: věděl jsem hned, že této jedinečné příležitosti (nevěděl jsem že jich pak bude víc) využiju k tomu nejdůležitějšímu, k osvětlení zákona reinkarnace a karmy. Považte - v neděli v poledne, kdy to poslouchají ateisti, církevně věřící i běžní lidé bez duchovního zaměření, celkem prý tehdy poslouchalo Živá slova asi půl milionu lidí. Bude poprask, říkal jsem si. Mentálně jsem se nadechl, pomodlil a sestavil povídání bez použití slov karma a reinkarnace, někomu možná zbytečně znějících jen orientálně. Použil jsem příměr australského bumerangu, který se vrací k majiteli, jenž ho vyslal. Našel jsem si řadu stoupenců reinkarnace i v evropských dějinách, od Platona a Pythagora přes Kosmovu kroniku až po mnohé světce a mystiky a po například Voltaira, Rousseaua, Goetha, Steinera, Dobrovského, Březinu, Bílka, Purkyně, ba i Masaryka. Zdůraznil jsem i evropské kořeny tohoto učení, ba i poukazy v Bibli. A nastojte – pro mne zázrak: Odvysílaný pořad si vyžádal ještě dvě reprízy, přepis vyšel dvakrát v časopisu Čs. rozhlas, a v rádiu mi ukazovali plné šanony žádosti (počítače ještě nebyly rozšířené) o zaslání nakopírovaného textu. Zalahodilo mi, že to s tímto národem přeci jen není tak špatné, jak to někdy vypadá. Malé vysvětlení jsem měl i tím, že jsem se neprezentoval jako výhradní stoupenec nějakého -ismu nebo -ie, ale jako laik, který k tomu logicky dospěl a poté to našel potvrzené u známých osobností. číst dál

Nejprve z mailu Jiřího J.: Rozvíjí se různé konspirační teorie, kdo nebo co vlastně stojí za Petrem Pavlem? Opět jsou na scéně všechny možné nesmysly, ilumináti a americké lóže, podobně jako byly s Čaputovou… Viz např. tisková konference Fica, nebo články na Parlamentních listech a jiných proruských webech. - Je to přitom zcela prosté: za Pavlem stojí síly TGM a Strážných duchů, podporované i silami našich modliteb a silami Lásky. číst dál

Kágébák s kadidelnicí; Zuřivý vzkaz Stvořiteli; Duchovní mají převědčovat vojáky, aby šli zemřít ve válce se Západem; Pokrytectví ruských elit včetně těch církevních popisuje ve svém komentáři Ekaterina Kanakova ze zakázané stanice Echo Moskvy. - Říká: Diskomfort vede k vystřízlivění. A to je pro vychlastanou ruskou společnost nezbytné. - Ruská pravoslavná církev mi stále více připomíná nějakou satanistickou sektu, která si postavila totem v podobě Putina a věří, že když k jeho nohám přinese lidské oběti, zajistí jejím členům štěstí a blahobyt. Rusové tam dobrovolně házejí své děti a čekají na zázrak. Ale ten se nekoná. A konat nebude. Patriarcha prohlašuje: „Hlavní je věřit.“ A tak věří a prolévají ještě více krve. Z nějakého důvodu jim nedochází, že tyto smrti jsou zbytečné. A tak to půjde dál, dokud tato totemová soška neshnije a neobrátí se v prach. číst dál

Drobné dvě vzpomínky: Když jsme s kolegyní - okresní zdravotní radovou MUDr. Janou Feitovou zaváděli na okrese Písek koncem 90. let jako první v republice pilotní projekt komunitního plánování sociálních služeb, zejména pro seniory, tehdy průlomové novinky v sociální péči, měli jsme k tomu milou příznivkyni, snad patronku – paní Naďu Urbánkovou. Veselou společnici se smyslem pro humor, a bez hvězdných moresů. Měla jednou ve své dobrotě i skvělý nápad: uspořádat pro nás, asi dvanáct zúčastněných ze sociální a zdravotní oblasti, na své útraty slavnostní večeři. Ani nevím jestli jsem jí za to poděkoval. Tedy aspoň v duchu nyní. - A roky před tím? Někdy v polovině šedesátých let jsem si na otci vynutil, že mi koupil lístek na první velikou přehlídku big-beatových skupin v pražské Sportovní hale. Bylo to veliké, ale vzpomínku mám jen jednu: Jakási "mladá holka z Podkrkonoší", zpívající anglicky tvrdý big-beat, se podle mne vyrovnala světovým hvězdám z "laxíku". A kdo z umělců má dnes její pokoru? Z těch, co jsem poznal, například Afred Strejček, Štěpán Rak, Jaroslav Hutka... číst dál

Někteří antroposofové uvěří i sci-fi, pochází-li od Putinovců; První Goetheanum shořelo. Usilujme, aby to nynější neshořelo hanbou; Klasická ruská „bratrská pomoc“; Je zajímavé a příznačné, že není na světě patrně jediného zla, které by nebylo v Rusku zjevně či pod nějakou zástěrkou zastoupené a ze kterého by ruský režim zároveň neobviňoval demokratický Západ nebo nepohodlnou neposlušnou Ukrajinu, vůči které si to bere jako záminku k útoku. (O systematickém vědomém napojení Putina na černou magii a asijský šamanismus je na těchto stránkách několik článků.) Rusko je tedy skutečně zemí neomezených možností – ale směrem dolů, ke zlu. Skrupule čestnosti či alespoň perspektiv hodnotového úběžníku civilizovaného světa nepřijalo. Pro některé antroposofy je i tak trvale zdrojem obdivu. Ztrátou morality pak zákonitě ztratili i smysl pro realitu. Nebo i opačně: bez snahy vidět realitu si lžou i o moralitě. číst dál

Věnování první, českému nositeli následujících hodnot: číst dál