Období: září 2024

NÍŽE TÉŽ: POMOC OBĚTEM POVODNÍ A KAM SE PRO NI OBRÁTIT A KDE LZE PŘISPĚT. - Nezpůsobujeme si dnes sami nové potopy? Topíme se v hlubinách materialismu, v hlubinách nejrůznějšího dna, už od vrcholného středověku a jeho scholastiky. Důsledky jsou pro Matku Zemi, pro přírodu, a tím i pro nás. Je to nenápadné, ale - nejen osobně, ale i jako lidstvo - sklízíme, co sejeme. Pak se divíme a hledáme viníky. Přijmeme-li ale svou, byť i malou osobní účast na tvorbě světového zla, pak můžeme i malinko pomáhat: pochopíme, že to, co se v přírodě děje, a na povrchu se zdá, že nezávisle na člověku, není ve skutečnosti dáno napevno a již dopředu předurčeno osudem, se kterým v žádném případě nejde hnout. Neustále lidstvo jako celek, národy i jedinci přidáváme na tu či onu stranu karmy, na Má dáti nebo Dal. číst dál

Už zas provokuju, co? Poté, co jsem před lety napsal do nějakého článku nebo knihy o letním bouřkovém, třaskavém, ale obrodném působení, napsal mi jeden z těch, kteří si patrně přečtou jen titulek článku (třeba tehdy „Hromy a blesky na naše hlavy“), a odpoví a posoudí a soudí dále podle toho (a takové někdy bezděčně či „děčně“ rád provokuji), tedy to napsání vnímali škodlivě ba hrůzostrašně a pojali potřebu mne duchovně opravit a pokárat (takových už tu za ta desetiletí mého psaní bylo, čerpám si ale z jiných zdrojů…). Chápu v jiných přáních, třeba k narozeninám, dobrý smysl a úmysl přání „všeho nejlepšího“, nebo „zdravíčka a štěstíčka“ atd., jak se to paušálně, „jak se sluší a patří“, psává. Nepohrdám tím. Je to od někoho ovšem konvenční, frázovité, opsané, sériové. číst dál

ZDA SE AKCE USKUTEČNÍ, BUDE ZDE OZNÁMENO NA PŘELOMU ŘÍJNA A LISTOPADU.  Bude-li dáno tak, jak jsme si nalinýrovali, pak bychom se sešli se zájemci 28. listopadu opět v 17 hodin, opět v Plané nad Lužnicí k povídání, které budeme mít opět s přítelem Danielem Drdou, který vše opět obětavě, iniciativně a spolehlivě zařizuje. Vzájemné dohodnuté skákání si s ním do řeči považuji za velmi užitečné (což je u mne výjimka). Točit, zpracovat a uveřejnit některé části na FB se opět uvolil spolehlivý erudovaný režisér, přítel Petr Tomaides. A možná to svým vzácným zpěvem opět doplní  i umělkyně Jana Chaloupková. Téma by mělo být "ZA PROŽITKY ADVENTU  A VÁNOC". Advent letos začíná 1. prosince. Zamysíme se nad ctnostmi, které sílí právě v průběhu adventu, svátků a nejen v průběhu Vánoc: pokora, dobrota, soucit a to vše zahaleno pod pláštěm lásky. Zbyde-li čas, probereme naladění jednotlivých dnů v týdnu – podle vládnoucí planety a jejího vládce. A nezbyde-li čas, tak snad někdy později. - K slovu "opět" mě napadá: Před třiceti roky se mi Štěpán Rak zmínil, poradil mi, že kouzlo radosti a sdílení je v slově ZNOVU. - Tedy znovu = opět. číst dál

Od paní Hany Poltikovičové jsem dostal e-mailem asi hromadně rozesílaný letáček - oznámení, že jejich film Tajemství smrti vstupuje 31/10 do kinodistribuce, tedy bude uváděn do kin. Reklama končí propagací s laciným reklamním sloganem – že film „změní váš pohled na život“. Nějak se mi vloudil slogan z doby komunismu - „zdraví sílu najdeš v sýru“. A na letáčku obrázek asijské hrůzostrašné rituální pomalované lebky, brr, to je pro mne přímo anti-reklama. A jako častěji u podobné profanační podbízivé esoteriky, figuruje u toho jméno Jaroslava Duška. číst dál

Z OBSAHU: DUCHOVĚDNÍ UČENCI UMÍ VYKLÁDAT O MNOHÉM, I O PÉČI A UMÍRÁNÍ, ALE JEN Z TOHO, CO NASTUDOVALI A MAJÍ V MOZKU. - Erudovaný nakladatel pan PhDr. Martin Dohnal, jinak též vrchní ministerský rada MMR (a skvělý nejen v nakládání funkovin – a toho si považuju, já neumím dobře naložit ani okurky) to napsal v anotaci nabídky takhle, viz níž - o mé nejspíš asi 30. či 31. knize – nikdy to nedokážu spolehlivě spočítat. Jako vždy. Vybavuju si, jak mi v dětství vyhrožovala při mém provokování jedna „souškaučelka:“ Jen počkej Funk, on ti to život spočítá. Třeba jo, ono je to stejně jedno. Stejně to jednou budeme mít spočítáno, a bez výmluv, bez protekce či „zasednutí si“. - Tedy z nabídky knihy, vydané a rozesílané Martinem Dohnalem (knihu rozeslal mj. i stodeseti lékařským knihovnám): číst dál

Někdy od dvacíti let si pamatuju jeden z prvních hitů tehdejšího klučíka Gotta - Ú ú ú úterý třetího zaaáří, tó je den den v kalendaaáři, tó je ten den kdy jsem jí byl představen. A smluvil si s ní schůzku - na kdy - no přece na středu. - A dnes to takhle připadlo. Ne Gott, ale datum. A navíc je nov. - Ale ještě k těm šoférům – opět z reality: To takový soudruh Toman, v 70. letech předseda VDI Obzor (k zaměstnaným invalidům ovšem vstřícný postoj neměl, spíše arogantní), měl šoféra vysoce pracovitého: Když dovezl svého papaláše na nějaké jednání, obvykle polo- či celodenní, nezahálel. Popojížděl a poohlížel se po okolí a navštěvoval prázdné byty a chaty, aby si odnesl cennosti (hotovost, šperky…). Kdo by se měl na pozoru před služební Volhou. Soudruh Toman netušil, jaké cennosti si za zády, v kufru své  Volhy, veze. Onen šofér si vozil nálepku, že je zapojen do tehdy propagovaného hnutí Brigáda socialistické práce. No, vlastně, příznačné: rozkrádání byla skutečně hlavní socialistická práce. Tedy své "brigády" ve volném čase (i to bylo vyžadované) trávil po svém. (To já jsem musel chodit na brambory, tehdy povinná nedělní pomoc studentů a úředníků jezeďákům. O chmelu nemluvě.) číst dál

DOPLNĚNÍ Z 4. 9. ZDE: S NÍŽE UVEDENÝM JANEM NEPOMUKEM KLENEREM JSME V LÉTĚ 89 PODEPSALI I ILEGÁLNÍ PETICI "NĚKOLIK VĚT" (AUTOŘI HAVEL, VONDRA AJ.) ŠÍŘENOU NEJPRVE VYSÍLÁNÍM HLASU AMERIKY. PETICI JSEM PAK OPSAL A ROZDÁVAL A ROZPOSÍLAL DÁL. číst dál