Období: rok 2020

Kdesi jsem četl historku o indiánském rybáři, kterého pozoroval bohatý turista. Poradil mu, aby si koupil lodičku a mohl by pak zajet dál od břehu, kde je víc ryb. - A k čemu to?, ptá se rybář. – No, že byste vydělal z prodeje ryb i na motorový člun a mohl byste zajet až támhle do té zátoky, kde je určitě víc ryb. – A proč?, ptá se nechápavě rybář. - Proč, proč. Budete mít pak peníze na pořádnou loď, kterou se pustíte dál na moře, najmete si lidi na zpracování ryb… - A k čemu bych měl mít víc ryb a víc peněz?, ptá se naivně rybář. – Měl byste na auto a mohl byste nakupovat v nejlepších znač... číst dál

Pan Martin Dohnal, dojížděje do práce vlakem, má krásného koníčka: překládá dvakrát denně po deseti minutách cesty knihu Prameny věčného štěstí od Ivanova (někde též Omraam Mikhaël Aïvanhov). Dosud přeložena nebyla. Toto je tedy první publicita, a 3. ukázka na těchto stránkách (před tím jsou ukázky ze 16. 3. a 2. 4.). - Zde je 2. kapitola. Třeba o síle unést ztráty zdraví, přátel, rodiny..., o duchovních cvičeních, řešení konfrontací... číst dál

Pyšný moderní člověk odmítá sklonit před čímkoli, co je mimo jeho režii. Přišly už různé lekce přírody, ponižující jeho pýchu. Ta nynější lekce je skoro celosvětová. Karma funguje tak, že člověk, aniž si to uvědomuje, je z určitých vrstev vědomí puzen přicházet do situací, které mají vyrovnávající účinky k jejich příčinám. Může se dostat například právě tam, kde dostane nákazu, aby v ní našel vyrovnávající účinky nějaké příčiny. Nebo i tam, kde mu jde o život, pokud tím dosáhne karmického vyrovnání. číst dál

S osvobozením přišly únosy. Rudá armáda přišla do Prahy 9. května 1945 a s ní sovětská tajná policie NKVD a vojenská kontrarozvědka Smerš. A začali mizet  ruští emigranti.„Vítali nás jako osvoboditele, jako zachránce a dlouho očekávané hosty. Ale my jsme jim nepřinášeli svobodu. Nesli jsme sebou smrt. Vždyť jsme smeršovci. Co je nám do těch usmívajících se, svátečně oblečených děvčat a chlapců. My se musíme co nejdřív dostat do Prahy, zatknout tisíce lidí a potom je vyslýchat, mučit a nakonec zabít. Zabít!“ číst dál

Různé duchovní akce bývají zahajovány slovy – V této převratné (či hektické) době… Slýchám to už třicet let. I každá ze starších generací měla svou dobu za převratnou. I Shakespeare nazval svou dobu vymknutou z kloubů. A co si počnem se současností? Možná je nynější doba otevřenější větší a smířlivější sebereflexi – osobní i celolidské. (Krom Ruska, opět zmítaného nenávistí, rozpínavou mocichtivostí, intrikami, uražeností a lží.) Přispěly k tomu dobré vlivy astrologické (zejména Saturn v konjunkci s Plutem), i koronavirus či víceleté sucho. O několik úhlů pohledu se tu pokusíme. číst dál

Když v roce 1971 pražská Unitarie, zasažená kolaborací s cenzurující komunistickou „normalizací“, rušila oblíbené přednášky Dr. Eduarda Tomáše, Vratislava Jana Žižky či meditace Emericha Grežďa (měli daleko největší návštěvnost a to vadilo), vyvěsili si normalizační funkcionáři Unitarie (Dr. Dušan Kafka aj.) do zasedací místnosti, kde se o vyhazovech mělo jednat, hrozivé rudé heslo KARMA NENÍ ŽÁDNÝ ŽERT. Patrně to mělo připomenout dr. Tomášovi a dalším, a jejich příznivcům, aby nekladli odpor, aby je nestihla karma. Po této vzpomínce připojím tedy trochu volnějšího pojednání o léčení a karmě. číst dál

/z viro-četby lze přijít i na jiné, více osvěžující myšlenky, třeba o obrodné akci v roce 2007; lze se cvičit i v imaginaci na dálku/ číst dál

Nejprve malé zamyšlení před úryvkem z referování o anthroposofickém shromáždění a jednání v Dornachu. Postřehy pana dr. R. Z. však mohou být širší než rámec konkrétního jednání konkrétní společnosti, proto se nad nimi zamýšlím. číst dál

Měli jsme v našem středisku péče o více či méně nemohoucí seniory cvičný poplach, jako by došlo k požáru. Byl jsem rád, to může být jen k užitku. I hasiči byli vděční za takovou příležitost „nanečisto“ (den před tím cvičně hasili věž píseckého kostela). Rozsah zásahu byl skoro kolosální: sedm hasičských aut (včetně dobrovolníků ze Záhoří a Kestřan), dvě sanity, státní policie, městská policie… IZS fungoval dokonale. Vše bylo promyšlené a věcné, bez časových ztrát. Brali jsme to dost vážně, téměř čtyři desítky klientů (krom asi čtyř zcela imobilních) jsme vyprovodili či vyvezli na vozíkách buď na chodbu vedlejšího domu nebo na přilehlé hřiště a trávník. Pro některé to byla skvělé zpestření, happening jedna radost. Pečovatelé byli vzorní, vše bylo v klidu, v ohledu a s úsměvy. Po vnější stránce to bylo dobré, a ukázalo se v praxi i pár drobností, kde jsme nebyli plně připraveni. Vychytali jsme si několik věcí, které byly nedomyšlené, a opravili jsme podle toho i náš standart pro takovéto situace. číst dál

Poté, co jsem si kdysi v duchovní vědě přečetl o příčinách a významu horeček, jsem zpětně rád, že zhruba čtvrtinu až třetinu dětství jsem prostonal s vyššími teplotami či horečkami (chřipky, angíny apod.). Nepíšu tedy o zdraví s netečnou nadřazeností toho, kdo neví, co je to marodit. - Bojíme se v české pivní kotlině rádi. Všude na nás něco číhá. Jednou hysterčíme z hrozících nájezdů milionů připrchlíků, než zjistíme, že o nás, až na pár jedinců, nestojí. Jindy se na nás cosi sype z kondenzačních čár na nebi po letadlech... - Už jsme se dlouho ničeho nebáli, málem bychom vyšli ze cviku. I pro média je nynější virus vzpruha a záruka čtenosti – kolik denně nakažených, mrtvých… Každoroční jarní a podzimní chřipky s mnohonásobně větším číslem nakažených i počtem obětí v absolutním vyjádření už jsou banalitou. I náš strach podléhá módě. číst dál

Jako motto se sem hezky hodí trefné vyjádření Aničky Jabůrkové: "Když něco hnije, tak samozřejmě jsou na tom mouchy a červi a různé nemoci. Do značné míry si za to můžeme sami."  -  Náhodně jsem vzal do ruky svou dávnou knihu PRŮVODCE ZDRAVÍM OD DĚTSTVÍ K DĚDSTVÍ. A vida, je tam ledacos, především podle duchovní vědy, co stačí si jen malinko dotáhnout k nynější realitě. To podstatné, co je zde řečeno o HIV - AIDS platí i o nynějším viru. číst dál

NNNNNNNN: Někdejší Nejapné Nápady Noční Nespavosti – Nyní Nově Napsané číst dál

... číst dál

Z temnot a mlh tajemných hlubokých lesů se pár staletí po Kristu postupně vynořuje lidstvo slovanské. Na přelomu prvního a druhého tisíciletí zvolna vymaňuje svoji mladičkou tvář z jasnozřivého pohledu na pestrý svět přírodních elementárních bytostí i předkřesťanských bohů a vystavuje svůj dětsky dychtivý pohled ranním paprskům sluneční zvěsti Kristovy. Posvátné háje, plné přírodních bytůstek i mocných božstev, jsou znenáhla vystřídány prvními křesťanskými rotundami a kostelíky. Někdy zprvu bázlivě, jindy nadšeně je přijímána zvěst svěžího Boha lásky a odpuštění. Pravda, často se Slované křesťanství bránili, protože jeho šíření bylo namnoze spojeno s expanzí Německé říše, později s arogancí Říma. číst dál

Je kříž jen náhodným tvarem, který má připomínat oběť Vykupitele? Nezapomeňme, že mnohé, co se dálo kolem Spasitele, mělo i svůj symbolický význam. A kříž? Proč zrovna kříž? Trochu si o tom zauvažujme. číst dál