Ono je dnes v módě dávat najevo jakési své "vyšší" rozhodování podle "srdce" či "intuice". Omyl. To není většinou ani srdce, ani intuice, ale jen neujasněná a často sebestředná směs libého a nelibého, kterou si člověk, pohodlný si v sobě věc rozebrat, vznešeně nastrčí a říká tomu "cit". Ale: cit, není-li pečlivě rozumově prozkoumán, rozpoznán, projasněn, či ještě lépe, nevyplynul-li ze správného, bdělého, vědomého rozhodnutí, je jen náhodný chomáček, mrákota, složená z neujasněných pudů podvědomí, neujasněně reagujících na určitou situaci, kde se máme rozhodnout. Ten, kdo v důsledku dlouhodobého duchovního školení někdy poznává a jedná z intuice, to zpravidla tak marnotratně nenazve.
číst dál