Psal mi kamarád, jestli cítím, jak ten tlak doby a zlých bytostí stoupá, a že prý toho už má při svých duchovních snahách „plný kecky“. Zklamal jsem ho. Čím? Tato doba je pro mne ta nejlepší. Kolik máme příležitostí se tříbit, ovládat, učit se správně reagovat... Asi toto téma stojí za úvahu, protože se celý život setkávám mezi některými z duchovně nasměrovaných lidí se stížnostmi na dobu, na zlý svět, na všechno, protože skoro všechno je ruší od jejich duchovna. A prý vše je jinak, než nám „říkají“. Leckdo mi vykládá, jak strašně sílí tlak, jak se zlé bytosti snaží, a že to cítí i běžní lidi a natož pak ti duchovní... Někteří se nemůžou dočkat toho či onoho roku, který podle některých jasnovidců vše zlomí a pak hurá do duchovna..., jiní věští (už asi po sté) zánik země. Jakoby mesianistickými či naopak alarmistickými teoriemi chtěli dávat najevo svou duchovnost, kterou jim kdosi ošklivý bere a oni, hrdinové, bojují a bojují. A vystavují to na odiv. Jiní propadli paranoie a mluví řečí ruských dezinformačních serverů. Já je asi poněkud provokuji, když se k nářkům a stížnostem nepřidávám. Jsem holt, i když nechtěně, provokatér kdekoliv se octnu, tedy i v těchto kruzích. Drtikol by jim možná řekl „To jsou jen tvé myšlenky o tom“, anebo „Poměr ke světu se ti upraví poměrem k Bohu“.
číst dál