Období: rok 2023

Trochu jsem si zase hrál.  Práce vzatá jako hra líp odsejpá. Zatím knížečku s názvem v titulku, napsanou společně s Alfredem Strejčkem (radostná spolupráce), vydávám ve vlastním malonákladu (tj. svým financováním) díky ochotě pana Martina Dohnala, který mi nezištně a rychle zajišťuje zalomení a tisk. Je to v poslední době vydaná jeho zásluhou, odhaduji, asi 10. moje knížka, edici jsem nazval funkiválie. Do obchodní distribuce tyto knihy nejdou, i tato bude tedy jen k rozdávání přátelům, známým, případně dalším zájemcům. Mohu poskytnout k dispozici komukoliv i elektronicky. Nabídnu ji pak k zařazení do edičního plánu některému nakladatelství, nejprve jako obvykle Malvernu, pokud ji shledá rentabilní. Dobrými vílami, které mne obklopily přízní při zrodu této knížky, jsou mj. Daniela Drtinová, Jitka Molavcová, Ludmila Zítková, Hana Adamcová, Jana Cibulková, Světlana Hlásková, Maria Gründlerová, Eva Reslerová aj. číst dál

Na vše živé na Zemi se zjara snesl kosmický „astrální déšť“ k obnově plodivé schopnosti přírody. Je to čistý oheň, pudící k obnově života. Tyto plodivé vzněty bezděčně pociťují i astrální těla lidí. Kolem Janova svátku se příroda rozohňuje tak, že všechna astralita (cítivost) je aktivována těmito zážehy. U člověka záleží na míře jeho klidnosti či naopak vášnivosti, na míře sebeovládání či pudovosti. Tyto obnovené vzněty tedy mohou působit dvojím způsobem: kdo si zachová harmonii neosobní lásky a nepropadne sobecké vášnivosti, může být naplněn posvátným svatojanským ohněm nadšení a vůle, a vyciťovat oživení mystiky Letnic. Od oživení působením Ducha svatého ve světelné výhni Letnic, kdy je obnovováno osvícení pravou moudrostí, se lze s přibývajícím létem stále více opírat o niternou sílící vůli. Ta napomáhá, abychom se nezalekli osudové tíhy, dělící nás od duchovního cíle. Pouze člověk s vytrvalou letní vůlí bude břemena svého osudu zpracovávat s otevřenýma očima letního dne, bude trpělivě i odvážně překonávat překážku za překážkou, svízel za svízelí, nemoc za nemocí, až z každé získá poučení a posilu a vše spálí a rozpustí. Příliv sil k tomu bývá nejsilnější právě touto dobou. číst dál

O Letnicích hledáme svou bytost, sami sebe, v ohni Kristova Já. Začnu ale tím, že si sem ukradnu jeden svůj odstavec z lednového článku: Jaro, obzvláště doba Skopce a Býka, je doba rašení, doba nových začátků, tak jako začíná hřát obrozené Slunce. Začíná to neviditelně v přírodě už od Hromnic. Nějak se mi do toho uvažování plete dávný hit s Gottem – viz titulek. Anebo Schumannova Jarní symfonie či Sindingovo Rašení jara - https://www.youtube.com/watch?v=AAX3SZPcvi0 Taky jsem si otevřel jakousi svou starší knížku, strašně tlustou, o kterou jsem na koberci zakopnul - Putování mystickým rokem a skrytá řeč svátků, dočetl jsem se tam kupodivu i spoustu námětů na prožívání, často podle odkazu duchovní vědy. Nějak toho Funka zapomínám. - Ale popišme to trochu jinak. Možná tak, jak jsem si připravil na nedávné povídání pro učitele a rodiče žáků SVOBODNÉ ZŠ v Litoměřicích. K něčemu jsme se tam dostali, k něčemu ne. číst dál

Fašisti z Václaváku nejsou silní. Bát se jich musí jen dva lidé číst dál

Čiň čertu dobře…Vít Janda - Rusko bylo již několikrát na pokraji hospodářského bankrotu a celospolečenského chaosu. Ve chvílích nejhorších muselo tedy přijmout pomoc od svého ideologického protivníka – od Spojených států... Pomoc ze zahraničí, která šla do Ruska, zachránila na dva roky miliony Rusů před hladomorem. „Zahraniční pomoc představovala 90 procent všech potravin, které byly poslány do hladovějících oblastí,“ řekl ruský historik Lukaševskij... Převážnou většinu zahraniční pomoci posílali Američané. „Byla to největší humanitární operace v historii. Zabránilo to ztrátám na životech, obrovským sociálním nepokojům a dost možná i zhroucení komunistického státu,“ číst dál

Vymyslela a zprostředkovala to v Písku při kurzu eurytmie a anthroposofie Hanka Adamcová, zorganizovala tamější dobrá duše Zuzanka. V mailu kamarádce jsem poreferoval: číst dál

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/obrazem-dana-nemcova/r~960413da785211eca0d8ac1f6b220ee8/> číst dál

Mezi dopisy, které jsme kdysi s Martou obdrželi od naší tehdy nejbližší přítelkyně, Dany Bubníkové ze Zábřehu (viz též Epopej Mariánství, kapitoly o Národních duších a o skřítku Kubíčkovi), jsem objevil i následující z roku 2001, již zapomenutý. číst dál

Jistě, že morální a pravdivá stanoviska vůči našemu nejbližšímu okolí (příbuzenstvu, zaměstnání, skupině) jsou důležitá, a to jak pro okolí, tak pro náš osobní vývoj. Stanoviska vůči národním, mezinárodním či celosvětovým událostem však dávají našemu vývoji, a odvozeně skrze nás i našemu okolí, mohutnější, podstatný a hlouběji do nitra zasahující směr. Podobně jako zločin vůči nevinnému, duchovně pokročilému člověku (a nejvyšší zločin lidstva bylo ukřižování Spasitele, které přineslo těžkou dlouhodobou karmu) je z karmického hlediska mohutný, je i vědomé zločinné počínání vůči nevinnému sousednímu národu karmicky mohutně těžkým zločinem aktérů, který jednou spočine na nich samotných. Nynější tragédie napadených jednou přinese  tragédií agresorům. Moře způsobených běd jednou způsobí moře běd viníkům – do doby, než začnou litovat a zatouží vše odčinit – jinde, jinak, ale ve stejném principu. číst dál

Rusofobní je především Putinův režim. Když impérium útočí, dělá ze sebe vždy oběť, říká historik Timothy SnyderTimothy Snyder, historik, který je jedním z předních specialistů na region Východní Evropy, vysvětlil před Radou bezpečnosti OSN, proč si dnešní Rusko tolik libuje v osočování Ukrajinců z rusofobie. Přinášíme přepis jeho projevu. číst dál

Okolí dlouho netušilo, že jsem jasnovidec. číst dál

SVOBODNÁ ZŠ V LITOMĚŘICÍCH – UČITELÉ A RODIČE I DALŠÍ ZÁJEMCI číst dál

Z mailu Karla Jirky:  Některé části ukrajinského deníku Mikuláše Mináře obsahují velmi cenné myšlenky, které stojí za to znovu a znovu opakovat...: Nikdy nezapomenu na rozhovor s Radkem, který se po začátku invaze vrátil z Česka na Ukrajinu, dobrovolně se přihlásil na komisariátu, aby mohl být povolán do armády, až bude třeba. Zatím se tak nestalo. Ale jak dlouho to tak zůstane? Když jsem se ho ptal, proč to dělá, proč je ochoten jít riskovat na frontu život, řekl mi: „Protože pokud Ukrajina padne, je všechno ztraceno. Já se celý život zabývám kulturou a historií Ukrajiny. Ale pokud tato země přestane existovat, k čemu to všechno bude? Nic nebude dávat smysl. Nám jde opravdu o přežití. A já pro to chci udělat všechno, co bude v mých silách.”  Právě tato odvaha dobrovolně nasadit život pro svou zemi na mě udělala největší dojem. Většina ukrajinské armády nejsou vojáci z povolání. Jsou to bývalí ajťáci, obchodníci, zedníci, automechanici, architekti - a čím dál tím častěji také historici. Tito lidé nechtějí ani slyšet o nějakém příměří. Dobře ví, že by to bylo jen dočasné řešení, které by Rusku umožnilo se nadechnout, vyzbrojit a za nějakou dobu zahájit novou, lépe připravenou invazi. Tahle válka se totiž nevede primárně pro území, nýbrž pro to, co má Putin v hlavě  - pro jeho imperátorskou touhu obnovit zašlou slávu Sovětského svazu a sjednotit Rusko, Bělorusko a Ukrajinu, vymazat ukrajinskou identitu  a zničit tuto zemi coby samostatnou mezinárodní entitu. Jak chcete s někým takovým dělat dohody? Ukrajinci dobře vědí, komu čelí. Vědí, že zápasí o přežití, že jediná cesta vpřed je vítězství. číst dál

Většina šamanů v Rusku je pro Putina. Principem šamanismu je totiž hromadění moci, říká etnoložka. Pravděpodobně nejznámějším z šamanů Ruské federace je Alexandr Gabyšev, který se vydal na cestu do Kremlu, aby vyhnal Putina. Ušel 2000 kilometrů, byl však zadržen a internován do psychiatrické léčebny. Se svým protiputinovským smýšlením je ale Gabyšev mezi šamany spíše ojedinělý případ. Kdo jsou šamani Ruské federace a jakou hrají roli v současném konfliktu na Ukrajině? ... Podle oficiálních ruských médií drtivá většina šamanů v Rusku podporuje prezidenta Vladimira Putina a stojí za ním i ve věci války na Ukrajině. číst dál

Motto: Mráz přichází z Kremlu, a zase se tam vrátí. - Viděl jsem nedávno záběr pejska, který udatně drží v tlamičce krabičku od granulí, které se mu však vysypaly a rozkutálely. Připadá mi, že nynější chřadnoucí antroposofie s vyhřezlou morální atrofií, manifestovanou v aktuálních prokremelských postojích, je na tom podobně (znám i dobré výjimky). Může ale nechtěně vyvolat cosi užitečného. V reakci na aktuální cynická stanoviska nebo mlžení části vedení (našeho i dornašského) vůči ruské genocidě nevinného sousedního národa se antroposofické hnutí drolí a někde nastává sublimace do čistší podoby v různých oblastech, aniž by se vázaly na anorektickou trosku - konzervovanou Antroposofickou společnost a její netvůrčí krunýř (opět – jsou tam i výjimky, možná už reliktní). Lze pozorovat, jak nynější atomizace antroposofického společenství může v důsledku uvolnění od vžitých modelů organizace tvořit nová, neregistrovaná ideová střediska. Rozmnožuje tak dosavadní počet neformálních skupinek po celé republice, věnujících se duchovní vědě bez vazby na etablované antroposofické struktury. Společným jmenovatelem – a to stačí – je staronový požadavek uznání odkazu Rudolfa Steinera, a zájem o jeho aplikaci do aktuálního dění. Rodí se tak zdravá protiváha k těm, kteří tak úzkostlivě střeží svůj domnělý monopol na Steinerův odkaz, že zůstali jen u formy bez obsahu, u permanentního teoretizování. Činnost některých z nich se scvrkává na hlídání u branky antroposofie proti ideové diverzi zvenčí nebo tvůrčí emigraci zevnitř ven. číst dál