Videopovídání o cestách k harmonii duše a ledasčem dalším – první díl při mlsání poháru Horká láska u kamenné zdi restaurace U Zlatého býka, v noci se nám pak zalíbilo točit mezi skálou a řekou (neúmyslně zvolený protiklad tvrdosti a poddajnosti, o kterém tam taky hovořím), třetí díl u píseckého Kamenného mostu. Točil přítel Petr, přičemž Petr = skála. Čtvrtý díl, točený na kamenných schodech u řeky, se zpracovává (stříhat Funka prý není jen tak, přeřeky a pomlky mi jdou docela dobře). Dopoledne točil Petr krokodýly v ohradě zoo v Protivíně, pak mne – zatím na svobodě. Když nám nakonec vybyl čas ještě na natočení tohoto dílu, bleskla mi hlavou věta A přece se točí. Nějaká povědomá, že? Jenže ji pronesl před čtyřmi staletími Galileo Galilei, a ne o filmování, ale o pohybu planet. Řekl to před církevním soudem, to mne nemusí strašit, ba ani riziko komunistického soudu, a to už 33 let. I to je důvod ke štěstí.
číst dál