Období: rok 2024

I PŘI ROZHOVORU S NEPŘÍJEMNÝM NEBO ÚTOČÍCÍM HOSTEM ZACHOVÁVÁŠ NOBLESNÍ NADHLED A NENECHÁŠ SE VYPROVOKOVAT. JAK TO DĚLÁŠ? číst dál

Mám v počítači ve frontě několik svých příspěvků, těším se na jejich zveřejnění jak pes na buřta, ale ne a ne na mne dojít řada. Když oni někteří to napsali tak dokonale. A hezky česky, aby tomu člověk rozuměl. Tedy musí jít můj osobní psací narcismus někdy stranou. Dobře mi tak. Tedy nyní třeba toto skvělé nefunkovské: Pavel jako Havel a jinak - čtyři prezidentské omyly čelem k Rusku. číst dál

- ANDREJI, jsi skoro náš: Ať už Ježíš či Jidáš, dle prospěchu v puse máš, oběma se zaklínáš. V estébé či v kostele, dav ti leccos sežere. Ráj slibovat dobře znáš, volbu Čechů dobrou máš. Jak Husák na český Hrad, šel bys jistě taky rád. číst dál

/ze staršího mailu čtenářce, možná náměty i pro někoho dalšího/: Nyní prožíváte velmi plodné období. Vaše nitro reaguje na víc cenných podnětů, aktivizuje se ve směru k pravdě a vytváří si další rozměry na nové hodnoty. Vede Vás touha a úcta. I toto Vás může, jak sama píšete, plnit štěstím. Nevíme nikdy, jak dlouho budou tyto dary ještě přicházet. Vaše snahy vyústily do možnosti, kdy se Vám kombinují logické poznatky a závěry s jasnými vhledy, což je vlastně skoro totéž, jedno bez druhého není. číst dál

/lehčí navázání na minulý článek/ Netečnost k vývoji země a lidstva a negativní charakterové rysy soukromého života spolu souvisí mnoha nitkami, o kterých by bylo možno dlouho přemýšlet. Vezměme například dnes tak rozšířené samolibé modly vlastních schopností, nadřazenost, aroganci, pýchu, ponižování druhých (byť třeba jen v myšlenkách či postojích), vztek na svět, na okolnosti, na společnost kolem sebe… To vše nabývá v posledních desetiletích gigantických rozměrů. Jinak řečeno – gigantických rozměrů nabývá v důsledku toho mrzačení duší a neviditelného i viditelného životního prostředí. To vše se nám mstí. Vede to k okoralosti, znecitlivění, vyprahlosti duše. K neschopnosti se nadchnout a nadechnout pro ideály, natož pro ně něco udělat či obětovat, byť by to byla zprvu jen trocha osobního pohodlí. A protože společnost se skládá z jedinců, je toto jevem, týkajícím se i věcí celospolečenských, civilizačních. číst dál

Nejprve z mailu čtenářky MG: Tak jsem zase přečetla Vaše články. Konkrétně mne zaujal ten, líčící méďu v moři, kterak se znovu a znovu dopracovává k záchranné kře. Já jsem se kdysi pohybovala po sinusoidě - velké euforie a pocity štěstí, nebo propady a pocity beznaděje. Život je ale i tím milosrdný, protože si mě obrousil. Dnes už vím, že úspěch nemusí být úspěchem a katastrofa s prohrou je často výhra. Já vím, že některé situace člověka zaskočí, ale když se zadaří na sebe zadívat stylem: Jak tě vidí duchovní bytosti? - pak vše člověk přijme jinak. číst dál

https://www.facebook.com/share/mcDAEFzm2ii2EGzU/> číst dál

Při mém espressu lungo a svařáku v La Sabbia Café na píseckém náměstí (u šéfující paní Evičky), a jindy v hospůdce U Zlatého býka (u rovněž skvěle šéfující paní Janičky), jsem slyšel z věžních hodin na radnici (samozřejmě ze záznamu) zvonkohrou překrásnou melodii. Znám ji od dětství, jenže co to bylo? To byla ale dřina, jako obyčejně, když něco někde zaslechnu a večer neusnu, dokud se mi nerozbřeskne, co to je a od koho to je. Bývá to cenná leč neúprosná okupace duše jednou melodií. Někdo má bezesné noci z marné zamilovanosti (to taky znám, ale už z dávna), jiný dokud neobjeví zdroj. A k ránu se mi rozbřesklo a mohl jsem usnout: Město Písek nápaditě a vkusně zvolilo pro veřejnost, krom jiných skvostů, Mozartovo rondo Turecký pochod. Ostuda, že jsem ho nepoznal dřív, píšu o něm i v knize o hudbě. Má bezpočet různých podání, třeba pro připomínku i tato: číst dál

Četl jsem před nedávnem články s nadpisy: „Na Ameriku se valí pohroma: Hurikán… nabírá na síle, situace je nebezpečná.“, nebo „Na Floridu se řítí hurikánové „monstrum“, hladinu moře zvedne o několik metrů.“ „Na Evropu udeřil rozpadlý hurikán Kirk.“ Vzpomněl jsem si na podobnou situaci před lety, kterou mi odkudsi bylo dáno niterně pozorovat na dálku vznikání a pohyb hurikánu. Mimořádný prožitek. Psal jsem o něm 27. 8. 2011. Poznal jsem, že hurikán lidskou činností povstal, ale i může být lidskou činností mírněn. Článek jsem nyní doplnil. Je nečekaně aktuální. číst dál

VLAST, ESOTERIKA, KARLŠTEJN, SAMOTA, SVÁTKY... JAK SE ORIENTOVAT V PROUDECH ZE VŠECH STRAN SE VALÍCÍ ESOTERIKY, VČETNĚ TÉ PODBÍZIVÉ, KOMERČNÍ? číst dál

DOPLNĚNÉ STARŠÍ ČLÁNKY. Moje setkání bývají občas zvláštní. A nejen ta se čtenáři. Někdy si dva podají ruku i přes „řeku“, která odděluje oba naše světy: svět živých ve hmotě a svět živých bez těla. Úplně neplánovaně jsem byl před lety „narafičen“ k neobyčejnému setkání. Ve slovenských horách kdysi zahynul i se svou sedmnáctiletou dcerou skvělý ekolog, první polistopadový federální ministr životního prostředí. Poté došlo z jeho strany, již z druhého břehu bytí, k vysvětlení příčin této tragédie (nazíráno konvenční optikou). Jak? Moje pražská kamarádka Máša Svobodová měla tehdy z čista jasna... číst dál

Heřman Chromý číst dál

Netečnost k vývoji země a lidstva a negativní charakterové rysy soukromého života spolu souvisí mnoha nitkami, o kterých by bylo možno dlouho přemýšlet. Vezměme například dnes tak rozšířené samolibé modly vlastních schopností, nadřazenost, aroganci, pýchu, ponižování druhých (byť třeba jen v myšlenkách či postojích), vztek na svět, na okolnosti, na společnost kolem sebe… To vše nabývá v posledních desetiletích gigantických rozměrů. Jinak řečeno – gigantických rozměrů nabývá v důsledku toho mrzačení duší a neviditelného i viditelného životního prostředí. To vše se nám mstí. Vede to k okoralosti, znecitlivění, vyprahlosti duše. K neschopnosti se nadchnout a nadechnout pro ideály, natož pro ně něco udělat či obětovat, byť by to bylo zprvu jen osobní pohodlí. A protože společnost se skládá z jedinců, je toto jevem, týkajícím se i věcí celospolečenských, civilizačních. číst dál

Často se mi poslední dobou vybavují útržky z Krylova Bratříčka: číst dál

Kometa ATLAS... Už koncem září byla od našeho Slunce „jen kousek“, 58 milionů kilometrů (střední vzdálenost Země od Slunce je 150 milionů km). Pokud se nerozpadne tímto blízkým průletem kolem Slunce, uvidíme ji v půli října i pouhým okem. Bude to nejzajímavější úkaz na obloze za velmi dlouhou dobu, pro někoho jednou za život. Na internetu možná budou odkazy, kde a jak můžeme kometu vidět. A různě ulovené fotografie. Jistě, je to zajímavé. Ale nenašel jsem nikdy ani jeden článek o tom, jak kometa vzniká, natož pak jak na nás může působit. číst dál