Zdraví duševní a tělesné

Plný název bude 7xP: PÉČE, PROVÁZENÍ, POMOC POZŮSTALÝM: PŘISEDNUTÍ, POPOVÍDÁNÍ, POVZBUZENÍ, A  TOM, CO NÁS MOŽNÁ ČEKÁ POTOM; TEXTY AUTORA DOPLNĚNY MEDITACEMI A CITÁTY Z RŮZNÝCH ZDROJŮ. číst dál

: http://email-click.postbellum.cz/public/open/nlink/?u=69dd63f9-04e3-11e7-aa84-06d7625d9f3d&c=d326b695-543f-11e8-9c36-0202c4bdca1e&l=42ab1fec-1a6f-11ee-a9d7-9c69b462e2e4&sid=da6e55b0623f48d4a86656505104a28f> číst dál

A jako semena snící pod sněhem sní i vaše srdce o jaru. Důvěřujte těm snům, protože v nich se skrývá brána k věčnosti. (Z knihy Prorok Chalila Dřibrána). Sledováním průběhu mystického roku se lze přiblížit prožívání přírodních mysterií. Ta se hlubším pochopením mohou stát produchovňujícími silami našeho vývoje. Pohyb přírodního dění včetně elementárních bytostí je řízen proudy hvězdných rytmů i působením čtyř kosmických archandělů. Je krásné přilaďovat nitro k písni roku, i kdyby nám to nešlo dokonale. - Jaro je doba spojená s mysterii dechu v přírodě. Tak i naše tělo musí vydechnout staré elementály, mentální a emoční zplodiny, které se v zimě nahromadily uvnitř našich struktur. To bývalo jarní čistění, které začínalo už svátkem Hromnic. Na jaře každé lidské tělo, zatíženo po zimě negativními emanacemi - elementály, nabývá sil zbavit se jich a obnovit harmonii. Jako povoluje led v přírodě, může snáze povolovat i v našich srdcích. Odedávna se staří lidé instinktivně vystavovali obrodným paprskům jarního sluníčka. Děláme-li na jaře jakoukoliv očistnou kúru či dietu, nabude teprve pravého smyslu a účinku, budeme-li si takto vědomi její účelnosti až posvátnosti.  číst dál

Kdysi se Alfred Strejček vyznal: „… už jenom přihlížet tomu, když někdo něco umí, je úžasná věc.“ Má pravdu, dodejme, že přihlížet i jeho či Rakovu umění je skutečně věcí úžasnou. Mezi mnohými umělci, které mi bylo dáno někdy nečekaně poznat, si jen hrstka dokázala zachovat skutečnou pokoru, a do ní patří právě tito dva - Alfred Strejček a Štěpán Rak (za ty další lze s úctou jmenovat alespoň Soňu Červenou, Jitku Molavcovou či Jiřího Walda). Někteří z nás se svou předstíranou pokorou naopak pyšně chlubí. U těchto jmenovaných ale - setkáním s jejich pokorou člověk též zpokorní. Bylo milé, když se mi loni Alfred, tento celoživotní sklízeč slávy, téměř chlapecky přiznal (po našem společném pořadu u něho v Šarlotě), že neví, jak se má tvářit, když je chválen. číst dál

Na ulici v mládí, na ulici ve stáří, ale s jinou činností; Její zásluhy pro budoucnost – byly snad malé?; Podle Murphyho zákona bývá na poslední titulek, končí-li otazníkem, obvykle odpověď záporná. Zde platí, že to spíš neplatí. Dočtete se níž. V dětství jsem četl různé fejetony (též feuilleton), od Karla Čapka, Karla Horkého, Jana Weniga či Jindřicha Šimona Baara (krátké črty Mžikové obrázky, napsal toho tři knihy) nebo Šumaváků Karla Klostermanna a Adalberta Stiftera. A poslouchal krátké příběhy starého mystika, léčitele, bývalého Masarykova protibolševického legionáře Františka Brože.  ... číst dál

5. UKRAJINSKÁ DÍVKA BYLA PLACHÁ, ALE VDĚČNÁ; SYMBOLIKA SE NĚKDY VYPLNÍ AŽ POZDĚJI číst dál

POKRAČOVÁNÍ K TEXTU ZE 2. 2. - "POUZE LÁSKA DÁVÁNÍM PŘIBÝVÁ A JE TO JEDINÉ, CO V NÁS NEPOMINE", TENTOKRÁT Z JINÉHO ÚHLU - KDYŽ NÁM LÁSKA NĚKDY CHYBÍ. - DROBNÉ MEDITACE A ZAMYŠLENÍ PRO KAŽDOU DOBU. OBZVLÁŠTĚ TU NYNĚJŠÍ. NEMÁ TO VÉST K SEBEBIČOVÁNÍ, ALE K LEPŠÍMU SEBEPOZNÁNÍ, NADĚJI A TŘEBA VOLNĚJŠÍMU NÁDECHU. číst dál

Průzkum: negativní účinky pocítila cca polovina lidí jen na základě očekávání, že nastanou, i když dostali neúčinnou látku (viz níže); Důvěra v instituce je základním předpokladem udržení demokracie, právního státu a svobodné společnosti. Někteří chtějí svou duchovnost dokazovat permanentní opozicí proti nynějším opatřením – připadají si chytřejší, povznesenější... Nedodržování opatření je věcí každého potud, pokud by nikoho neohrožoval. Jde-li ale neočkovaný mezi lidi, je větším zdrojem ohrožení. Láska k bližnímu v postulátech a četbě - ohrožení bližního v praxi. Někdy se bílá mění v černou raz dva. Z těchto jednoduchých faktů můžeme do vysoké míry usuzovat o charakterové kvalitě člověka. Možná je to i jeden z výrazných prvků-předzvěstí onoho budoucího dělení lidstva. Samozřejmě jsou tu i ti, co za toleranci považuji znejišťovat vše: jsou jako z oné pohádky – ani pěšky ani na voze, ani nahá ani oblečená… Nynější doba resp. situace je v něčem i urychlovačem a ujasňovačem stanovisek; vím lépe, kdo je kdo: Kontakty s někým byly upevněny, s jinými ustaly (i u mne).   číst dál

To nám ti zpochybňovači očkování nějak rychle umlkají na covid. Jeden, působící rozvážně – ba z tzv. duchovních kruhů - tvrdil, že se neočkuje, protože čeká, až si jeho tělo samo vytvoří protilátky. Znělo to hezky, ale covid byl rychlejší než ty protilátky. I pokud by neonemocněl, bylo by neočkování nezodpovědné nejen vůči němu (to je jeho věc), ale neočkovaní sobecky ohrožují i okolí, a to už není jen jejich věc. Několikrát týdně se můžeme dočíst o úmrtí popíračů a anti-vaxerů na covid. Je to jednoduché: neočkování se a zároveň chození mezi lidi je sobectví a bezohlenost, je to myšlení jen na sebe, i kdyby se dotyčný zabýval jakýmsi duchovnem celý život. číst dál

Někdy spoléháme, že karma je jen jakýsi abstraktní pojem anebo že přijde až někdy v daleké budoucnosti, jindy jí nadbíháme dobrovolně, aby přišla hned. Takových je teď hodně, hlavně u popíračů a fanatických agresivních antivaxů. Stačí náhodně vybraný nadpis článku na internetu: Díry do krku a zhuntované plíce: Takhle covid zamával s třicátníky. - Na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN na Karlově náměstí v Praze leží pacienti, kteří již nejsou infekční. Nad nemocí ale nevyhráli. Selhávají jim plíce i další orgány a budoucnost mají nejistou… - Coby bývalý Žižkovák (na přelomu 70. a 80. let) to dobře pamatuju: nedalo se větrat, nedalo se vyjít na ulici, nedalo se jít nakupovat, na kulturu…, aniž by se člověk nezahlcoval smogovými výpary nad Prahou (topilo se hlavně uhlím, socialistická auta bez katalyzátorů, tovární komíny bez filtrů…), soudruhům to bylo jedno a nesmělo se o tom ani mluvit. Trvalo to roky, nebylo kam si stěžovat. Vlastně bylo, ale pak by se člověk vrátil domů až po pár letech či měsících kriminálu, nebo by alespoň byl i se svou rodinou existenčně šikanován. TAKOVOU INVERZI NÁM PŘIPRAVILI TI SHORA, nekritizovatelní, nepostižitelní. A dnes? KROM NEČINNOSTI A NESCHOPNOSTI VLÁDY SI NYNĚJŠÍ COVIDOVOU INVERZI PŘIPRAVUJEME I SAMI, svobodně, často pyšně, agresivně, bezohledně. Pozor, abychom si sami nekoledovali o nějakou formu totality. Leckdo z politiků na to možná čeká. číst dál

Když dva odmítají totéž, ale úplně odlišně; Zkouška i příležitost nynější doby; Neumíme být sami či s druhými jen niterně, raději se chodíme družit a nakazit; Očkování pro bezpečnější kočkování;  Čím tvoříme odolnost vůči infekcím pro příští inkarnaci? - Současně s podnětnou a antroposoficky zdůvodněnou myšlenkou o možnosti některých nedobrých účinků očkování zaujímají i nynější anti-vax rovněž odmítavé stanovisko, ovšem z jiných pohnutek, paušálně a s podkladem hluboké nenávisti a fanatismu v názorech i činu, tedy ze spodiny a zplodin podvědomí. Opomíjejí to podstatné – morální a duchovní faktor. De facto tím věci škodí. - Antroposofové pojednávají naopak z jasného morálního vědomí (i když někdy strašně složitě a bez ohledu na chápací možnosti neantroposofů). číst dál

Duchu mé duše, můj ochraňující průvodče, číst dál

Ponechme nyní stranou diskuzi, zda pro či proti očkování. K tomu se zde ještě vrátíme. Zaráží mne ale nepřehlédnutelný socio-psychologický jev – totiž hrubost a agresivita většiny odpůrců očkování (jsou i výjimky). Neumějí a nechtějí inteligentně zacházet s informacemi. I pokud na odmítání vakcinace něco je, pak jejich vulgarita, fanatismus a agrese škodí věci, ztěžuje sociální dialog. Podle C. G. Junga bývá fanatismus projevem (kompenzací) potlačené pochybnosti. Výhružný pokřik a někdy i agresivní jednání mnohých z nich připomíná nacionální a fašizující tendence před 2. světovou válkou, trochu i pokřik Henleinovců v našem pohraničí. Vykazují mnohé znaky sekty. Myslím, že seriozní odpůrci očkování by se měli od těchto projevů jasně distancovat. Vybral jsem na toto téma několik zkušeností a úryvků z různých článků různých autorů (pro krátkost někde neuvádím zdroje). číst dál

PSYCHÓZA NENAHRADÍ LOGIKU; TI, KDO POTŘEBUJÍ NOVÉ KLOUBY APOD., MUSÍ ČEKAT KVŮLI NEOČKOVANÝM NEMOCNÝM COVIDOVÝM FRAJÍRKŮM (jistě že nepatrnou menšinu z nakažených nelze z ničeho vinit a házet všechny do tohoto pytle). - Už ve škole nás učili nepředbíhat. Možná to zní cynicky, ale nejsem si jistý, kde je větší humanita a spravedlnost: zda odkládat nadlouho některé plánované operace, třeba kýly, žlučníky, nový kloub aj., kvůli přednosti neočkovaným a neukázněným covidovým hazardérům (jistě že jsou i výjimečné vzácné důvody k odmítnutí očkování), anebo zda zavést spravedlivé pořadí hospitalizace i pro ně, kdy budou mít alternativu: uzdravení - nemocnice – hřbitov. Zda se mají obětaví zdravotníci hroutit přepracováním a podlamovat si zdraví a rodinný život třeba náročnými 25 dvanáctihodinovými službami ve skafandrech v měsíci, nebo nechat hroutit se ty, kdo onemocněli vlastní zpupností a vědomým hazardérstvím. - Trochu prorocky to vystihl už před lety níže citovaný autor Ortega. Afinitu jeho článku s nynější situací lze vidět i v tom, že i průměrný člověk najednou vidí možnost jakés takés vzpoury proti establishmentu, ba vzpoury viditelné: kašlu na opatření. Chtějí drtit vše, co jde shora, bez rozeznání účelnosti. Mají svou moc: ignorovat opatření a nařízení. Zapomínají na možné následky pro ně samé i pro okolí. číst dál

V 50. letech minulého století proběhla komunistickým tiskem hrdinná zpráva. Jakýsi stavební kolektiv se po vzoru sovětských stavbařů rozhodl betonovat i při deseti, patnácti pod nulou. Co jim kdo bude nařizovat a říkat, že se nesmí betonovat pod mínus dvou stupních. (Odůvodnění zákazu vycházelo logicky ze skutečnosti, že voda se v nezaschlém betonu při mrazu nepatrně roztáhne a beton se časem rozsype.) Tedy udatně betonovali, mráz nemráz. A máme tu podobný princip myšlení. I když covidem onemocní i malé procento těch, kdo se chránili, drtivá většina těch, kdo onemocněli, jsou popírači. Všim... číst dál