Období: rok 2021

Nejen v dobe nynejší olympiády novinári zurive tocí a mnozí hltají i zprávicky a zábery o stavu zejména sportovkyn, kdy jsou práve naštvané, kdy zurí, kdy hystericky plácou nad svou prohrou a kopají do vecí, zatínají výhružne pesti, ciní agresivní grimasy, vydávají zvírecí skreky, dupnou si vztekle, vyhrožují si vzájemne, mají - o hruzo - z toho prepínání natržený ci natažený sval a narazenou kostrc,  vykládají kolik kilo shodily, kolik centimetru do vyšky ci dálky hodlají prišti rok pridat, kolik mají milencu a jak se jim bydlí v hotelu… číst dál

- …Nejaký cas zamestnává mne myšlenka, že muž je zhruba vytesaný, žena dokonalý výrobek… Mezi chováním, zvyky, mluvou a strojením žen je nerušená souvislost. Duvodem toho je, že Príroda urcila jim od veku jednu urcitou úlohu a vyzbrojila je pro ni. Ani vnitrní prevraty, politické revoluce, zmeny spolecenského ideálu neodvrátily dosud ženy od jejích zvláštních funkcí. Ona milovala, pecovala, laskala... Vynikající dovednost, které nabyla v techto vecech, proniká celou její bytost a celé konání… Charakter mužuv má ješte dosti trhlin a výcnelku. Ruzné okolnosti a síly, které pusobily pri jeho vytvárení, zanechaly na nem své stopy. Proto rysy jednoho vyznacují se nekonecným šírením cela, druhého neúmerným vynikáním nosu, tretího nevysvetlitelnou tvrdostí celistí. Kdyby mel muž výhodu souvislosti a jednotnosti cíle, bylo by se zajisté Prírode podarilo vypracovat jeho ustálený typ, aby mohl konat své úkoly proste, bez tak težkého úsilí. Nebyl by sestavil tak spletitý soubor predpisu jednání a méne by podléhal vybocení z normální dráhy vlivem vnejší poruchy... číst dál

O tom, kterak „díky“ námi zvolenému Babišovi vzkvétá ceské krádežnictví, cteme denne. Nekteré naše oblasti se topí v bahne. I o tom cteme denne. Potrebují naši modlitbu a pokud možno i pomoc. Pripomenme neco o naší vlasti hezcího. Výškový protipol zaplavených udolí jsou treba i rozhledny. Na Magazínu Aktuálne.cz jsem se docetl, že jsme „zeme rozhleden“ (odkaz viz dole). Pokouším se to dát do souvislosti s naší národní povahou. Možná to souvisí i s tím, že nemáme more, rozhled na nekonecné horizonty, tak to nahrazujeme takhle. A taky že máme ruznorodou, asi nejmalebnejší krajinu v Evrope a nekolikera horstva na hranicích, tak je na co koukat. A možná i s tím, že se u nás málo cestovalo do ciziny, tak se hledaly víc krásy doma, kvetla tady domácí turistika a opevování krás vlasti. A taky je to i tím, že když jsme upeli pod Rakousko-Uherskem, a upení nám vždycky šlo, tak jsme si chválili a obdivovali to naše domácí. číst dál

Svet žasne. Nadutý miliardár dosáhl svým raketoplánem výšky 90 kilometru. Treba to dalo u tohoto zpusobu létání  technicky dost práce. Ale k cemu to? Pomohlo to nejakému dobru? Udelal tím neco pro druhé? A kam vlastne doletel? Pro srovnání: Polomer zemekoule je 6378 kilometru. Tedy svými 90 kilometry vyletel jen do výšky ani ne sedmdesátiny zemského polomeru. - Strední vzdálenost k mesíci je 384 400 km, tedy více než ctyristakrát vetší, než vylétl. - Vzdálenost k našemu slunci je 150 milionu kilometru, tedy více 1,500.000krát delší než vyletel. - A nejbližší hvezda Proxima Centauri? Bylo by to císlo se stovkami míst, tedy si to približme jinak: Z mesíce k nám letí svetlo cca 1 a ctvrt vteriny. Ze slunce cca 8 a pul minuty. A z nejbližší hvezdy pres 4 roky. Z hvezdy Vega, kterou casto vídáme skoro v nadhlavníku v souhvezdí Lyry, k nám letí svetlo pres 25 roku. Od Bransonovy lodi k nám svetlo doletelo za nepatrný zlomek sekundy, cca za jednu trítisícinu vteriny. Branson byl tedy jen „za humny“ a chvástá se, a novinári poslušne hloupe po nem, že byl na hranici kosmu ci ve vesmíru. Velikášský pojem hranice kosmu ci dokonce vesmíru tady není ani trochu na míste, i když ho novinári poslušne papouškují. Když posadíte malého klucinu na pouti do kolotocového eroplánku a kolotoc se spustí, má podobný pocit. číst dál

1. Dávejme zacínajícím najevo, jaké jsou vedle nás nezkušené nuly. Bagatelizujme povýšene jejich problémy, radme stylem To musíš…, Bez toho se neobejdeš... číst dál

Návštevy posvátných ci mýtických míst naší vlasti mají svuj nezastupitelný význam – pro urcité typy zájemcu. Podporovaly mi za komunistu sounáležitost s hodnotami národa, pro mladší generace plní tuto potrebnou úlohu nadále. Muže být dobré skupinové sdílení (výlety, poute apod.), tak jako i sdílení o samote, a treba s mnoha dalšími v duchu. I zde se muže dít vzácná symbolika. Kdysi byla naše vlast poseta kultickými místy, ke kterým lidé vykonávali poute, aby prožili jejich srdecní sílu. Ješte nekolik takových míst nám zbylo. Možná i tech individuálních poutníku, obcas i skupin, nekdy i jedincu kýmsi vybraných podle jakýchsi úvah, kterí dostávají skupinové pozvání. číst dál

1. Každé rocní dobe vládne jedna vysoká kosmická bytost, která v pozadí iniciuje veškerý kosmicko-zemsko-prírodní život v oblasti, kde je práve jí odpovídající rocní doba. To vše má souvislosti až do lidské úrovne. Letní prírodní procesy jsou zpoza clony duchovních svetu rízeny archandelem Urielem. Ten, na rozdíl od jarního archandela rozpuku a cistých ideálu, Rafaela, pomáhá cloveku k pevnosti a realizaci techto ideálu, prináší inspirace svetových duchovních myšlenek a možnost sebekritického rozpoznání našich vnitrních obsahu. číst dál

SPOLUPATRONSTVÍ SOLUNSKÝCH BRATRÍ; SVATOST A JEJÍ ATRAPA; MNOZÍ SVATÍ NEMOHOU ZA TO, ŽE JIMI BYLI PROHLÁŠENI. číst dál

Zacnu zase tím, k cemu bych mel dospet až v záveru. Puvod prírodních katastrof, vichric, krupobití, záplav, pochází – jak jinak – od cloveka. Všechny možné zbesilosti zdivocelé astrality mnoha lidí (vztek, vášne, zloba, prudká nenávist, hazard, divoká jízda, bezohlednost, pýcha, krutost k prírode…) se auricky odparují do zemské aury, kde jsou dále v cinnosti. Zname to dobre. Když do nás vjede vztek ci jiná vášen, zbesile jednáme a nicíme. A následky? Stací se podívat, jak divoce létaly pri tornádu vzduchem i velké predmety. Jaká podobnost k našemu vzteku a nedostatku sebeovládání, který to vyvolává. I proto Drtikol varoval, jak je škodlivé proklínání špatného pocasí. Tím ho zhoršujeme. číst dál

Už roky odebírám toto skvelé periodikum. Toto cislo jsem se rozhodl zde zverejnit, i když nevím, zda tím neco neporušuji. Doporucuji otevrit si i poslední rádku dole. číst dál

V roce 1970 jsme se potkali pri natácení Babicky podle scénáre Františka Pavlícka. Nejdrív byl slyšet zvonivý smích, a pak jsem uvidel úsmev, který dodnes máme všichni pred ocima. Patrí k nemu inteligence, humor, nadhled, krásná sebeironie. Libu si okamžite všichni zamilovali. Nikdo jí nerekl jinak než Libuško, Libunko nebo tenkrát v Ratiboricích - kvuli roli, kterou tak krásne hrála - Barunko. Nemela tehdy ty zdrobneliny moc ráda. Tak jsem jí ríkal Libuno. Prišel mi jednou od ní pohled, který zakoncila slovy: Ahojka - Baruna. Lidí, jako Liba se rodí jako šafránu. Mimorádných ve všech smerech. Jsem si jist, že Liba - Libuna - Lila - tady bude stále s námi. V našich srdcích. Vždycky tu bude. Bude tu dokonce i pro další generace. Mají štestí. číst dál

Z mailu: Asi je to dobre: K tomu mému povídání pro CT24 nedošlo. Ulevilo se mi. Daniela D. se omlouvala, že  prenosové vozy jsou na tornádu... takže byly číst dál

To se ta príroda zas zbláznila. Opravdu príroda? Nezbláznil se napred clovek? Nereaguje príroda na jeho konání? Zestrucníme-li na zacátku to, co bude dál, pak astrální výpary nižšího lidského cítení, vyzárené do zemské aury, se postupne mení v neco, co se cloveku vrací jako „trest“ prírody. Vezmeme-li poslední necelé dva roky doby covidové, kolik nejruznejších vášní zde zintenzivnelo. Od vztahové ponorkové nemoci uvnitr izolovaných rodin pres divoké diskuze kolem roušek i trapných politiku až po tragédie tech chudáku, kterí v podnikání zkrachovali a jsou bez výdelku. Následným lékem by zde bylo víc soucitu a cinné solidarity. číst dál

Milá souvislost: číst dál

Byly doby, kdy i umelecké znázorování smutku bylo církví považováno za hríšné. V nekterých orientálních kulturách nebyl smutek vyjadrován nikdy. Máme mu propadat? Asi záleží, ceho se týká. Patrne nejvíce se každého z nás dotkne smutek z úmrtí nekoho blízkého nebo vzácného. Je to lidsky pochopitelné, ale presto: kdyby nebyl nebo byl co nejdríve rozpušten, bylo by v nitru víc místa pro jas lásky a pro pokorné prijetí behu vecí. Smysluplné prehodnocení tohoto postoje nás naplní a dostane z nejhoršího. Muže nám k tomu pomoci uvedomení si následujících skutecností. číst dál